Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
„ Zásady, kterými se na základě § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, stanovují podmínky pro poskytování dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro výživu a zemědělství pro rok 2021“ jsou již uveřejněny na webu MZe na této adrese: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/geneticke-zdroje/dotace/zasady-pro-rok-2021/
Změny Metodiky je možné provádět na návrh garanta plemene po projednání v Radě genetických zdrojů zvířat (dále jen RGZZ), která zasedá zpravidla 2x ročně. V případě potřeby větších úprav Metodiky může koordinátor iniciovat celkovou revizi Metodiky.
| Rok | Počet zvířat | Počet chovů |
| 2000 | 88 | 2 |
| 2002 | 115 | 3 |
| 2004 | 86 | 4 |
| 2006 | 116 | 9 |
| 2008 | 137 | 12 |
| 2010 | 163 | 17 |
| 2012 | 123 | 20 |
| 2014 | 174 | 22 |
| 2015 | 198 | 22 |
| 2016 | 246 | 20 |
| 2017 | 263 | 24 |
| 2018 | 265 | 23 |
| 2019 | 337 | 26 |
Tabulka: Vývoj početních stavů populace zařazené do Národního programu
Graf: Vývoj početních stavů
Původní plemeno brachycerního skotu, označované jako červinky s přídomkem shodným s oblastí chovu a lišící se zbarvením a dojivostí (české, slezské, líštňanské, chebské).
Snahy o záchranu červinek započaly již před první světovou válkou, kdy bylo malé stádo umístěno na školní statek v Uhříněvsi. Po druhé světové válce se podobné snahy setkaly s nepochopením. Přesto v 70. letech existovala ještě tři stáda s počtem cca 350 krav (St. statek Hajnice, St. statek Benešov a Netvořice). V roce 1987 se ujala regenerace červinky Vysoká škola zemědělská Praha nákupem 16 ks na svůj školní statek v Lánech, později i Jihočeská univerzita České Budějovice. S využitím býků příbuzných červených plemen evropského horského typu (Polsko, SRN) dosáhl v roce 2000 početní stav jedinců uznaných jako genetický zdroj znovu stovky. Populaci však negativně ovlivnila situace s výskytem IBR, v důsledku programu ozdravování došlo znovu k poklesu stavů.
V roce 2007 byl ve VÚŽV Uhříněves, v.v.i., zahájen projekt regenerace s využitím embryí uchovávaných od roku 1997. Z narozených telat byli odchováni plemenní býci a přiděleni do chovů účastníků Národního programu. Byla zavedena samostatná plemenná kniha, v programu kryokonzervace se opět daří průběžně naplňovat zásoby inseminačních dávek od nových býků i embryí. Živá populace po pěti letech regenerace čítá okolo 230 kusů ve dvaceti chovech (leden 2012).
Červinka patří mezi pozdní plemena se středním tělesným rámcem. V roce 1930 se červinky vyznačovaly žlutočerveným zbarvením, žlutými rohy s tmavými špičkami. Kohoutková výška se pohybovala od 117 do 138,5 cm, délka trupu 143-176 cm a hloubka hrudi 59-79 cm. Hmotnost byla kolem 520 kg.
U současné populace červinek se setkáváme s červenou barvou srsti, někdy s nádechem do žluta, klínovitou hlavou, kratšími světlými rohy, někdy s výskytem tmavých špiček. Tělesné míry byly shledány u kohoutkové výšky 125-135 cm, délky trupu 148-172 cm, hloubky hrudníku 61-75 cm. Hmotnost dosahuje 470-530 kg. Plemeno je charakteristické živým temperamentem a konstituční pevností. Další jeho předností je dlouhověkost.
Mléčná užitkovost v extenzivním pastevním chovu dosahuje 1835 kg (2004), v intenzivním stájovém chovu 3000 kg, při vyšší tučnosti až 4,6 %. Největší zvláštností je barva mléka, která by měla být nažloutlá.
