Býci U3 (320-410 kg) - SRN

Cena komodity Býci U3 (320-410 kg) - SRN
Hlasujte...
Newsletter
Zaregistrujte se pro odběr informačních e-mailů...
Reklama
Technologie a managment chovu skotu
Domovská stránka>Zprávy>V Bruselu se opět jednalo, ale také demonstrovalo
 

V Bruselu se opět jednalo, ale také demonstrovalo

Pondělní Brusel byl svědkem neformálního setkání ministrů (více v komentáři Ing. Jaše), ale také mohutných protestů producentů mléka z celé Evropy.

Krize v evropském sektoru výroby mléka: dobrý oběd bez zásadních rozhodnutí
Ing. Stanislav Jaš
 
V pondělí 5. října 2009 se v Bruselu konal pracovní oběd ministrů zemědělství zemí EU. Byl narychlo svolaný švédským předsednictvím, mimo jiné také na popud francouzského prezidenta Sarkozyho. Ne že by Francouzi měli tak nízké výkupní ceny mléka jako většina jejich kolegů z jiných zemí EU, ale i ve Francii se mléko vyrábí pod výrobní náklady a stále agresivnější protesty některých skupin francouzských farmářů hrozí vyvolat sociální nepokoje, které by mohly mít dopad i na obyvatelstvo.
Evropská komise již dopředu snižovala význam tohoto jednání tvrzením, že nejde o formální zasedání Rady ministrů, a tudíž se při obědě nemohou přijmout žádná rozhodnutí. Francouzský ministr zemědělství Bruno Le Maire naopak doufal v podporu svých 19 kolegů, které se mu podařilo získat na jeho stranu a kteří se sešli ještě před vlastním obědem, aby „sladili noty“. Ačkoliv těchto 20 zemí EU představuje kvalifikovanou většinu schopnou přehlasovat ostatní země, evropská pravidla přesto říkají, že k donucení Evropské komise k předložení určitého návrhu potřebují země EU naprostou jednomyslnost. A ta stále ještě nepanuje.
 
Výsledek jednání je nakonec možná někde uprostřed. Producentům jen tak na lepší časy bohužel s největší pravděpodobností nesvítá. Zeptáte-li se dnes v Bruselu, zda-li v nejbližší době bude evropským producentům mléka lépe, odpověď bude značně rozdílná podle toho, na koho se obrátíte. Jedem extrém představuje stále usměvavá eurokomisařka Mariann Fisher-Boelové, která jakoby neustále zlehčovala nebývale nízké ceny syrového mléka a zaštiťovala se mírným nárůstem průmyslových cen sušeného mléka a másla. Na straně druhé jsou zde zoufalí producenti mléka, kteří přišli v počtu několika tisíc demonstrovat před budovu Radu ministrů a hrozí dalšími akcemi. Přijeli s podporou několika stovek belgických traktorů a pod silnou policejní ochranou zahájili Čechům dobře známou vajíčkovou palbu, dále pak pálení balíků slámy, házení lahvemi a rozlévání močůvky.
 
Asi nezmiňovanějším slovem bylo v Bruselu slovo regulace. Padalo na tiskové konferenci Copa-Cogeca a padalo z úst mnoha ministrů. Jde o regulaci sektoru mléka po roce 2015, kdy se EU zbaví kvót na mléko. I když ne všichni si pod regulací představují to samé, přesto je to jasný signál, že sektor výroby mléka nebude po roce 2015 postaven na čistě liberálním základě.
 
Ministři dvaceti zemí EU se nakonec dohodli na znění deklarace, která je směrodatná pro střednědobý a dlouhodobý vývoj mléčného sektoru v EU. Současná krize tak urychlila zásadním způsobem práci na podobě budoucí mléčné politiky EU, po které Copa-Cogeca volá již více než 2 roky.
Zmiňovaní ministři, včetně ministra zemědělství ČR, se ke krizi staví čelem a zavazují se učinit všechna potřebná rozhodnutí. Vyzývají Evropskou komisi, aby v krátkodobém horizontu přijata všechna nezbytná opatření na podporu cen mléka. Tato opatření by měla být předložena ke schválení na příštím formálním zasedání ministrů den 19. října v Lucemburku.
 
Deklarace ale především volá po vytvoření nového dlouhodobého regulačního rámce pro evropský trh s mlékem. Páteří deklarace jsou následující čtyři body:
1) umožnit právními prostředky, aby se producenti mléka mohli organizovat s cílem vytvoření skutečného dialogu v celé potravinové vertikále a napřímení vztahů mezi prvovýrobci, zpracovateli a obchodníky.
2) provést analýzu existujících nástrojů řízení trhu s cílem jejich zefektivnění a zlepšení z pohledu reaktivity (např. soukromé skladování a intervence, právní doložka pro potřeby nouzových opatření, vývozní náhrady, propagace, označování mléčných výrobků a lepší informovanost spotřebitele)
3) ochrana před spekulativním chováním a rozbor možností k vytvoření nástrojů pro dohled nad trhem, podobně jak je tomu u v současnosti zvažované regulace finančních trhů (např. kontrolované burzovní termínové obchody s mléčnými výrobky).
4) nalézt řešení pro potřeby monitoringu vývoje situace na trhu a zajištění úplné transparentnosti na evropské úrovni.
Podepsaní ministři se zavazují, že « bez odkladu začnou pracovat na zmíněných tématech s cílem dát mléčnému sektoru jasnou vizi…Je to otázka politické důvěryhodnosti Evropy“. A pod tlakem jim v tom Evropská komise nakonec vychází vstříc.
 
Mariann Fishe-Boelová totiž oznámila, že od 13. října ustanovuje Skupinu na vysoké úrovni, která se bude scházet v pravidelných měsíčních intervalech, aby „diskutovala o změnách v mléčném sektoru s přihlédnutím ke konci kvótového režimu v roce 2015.“ Mandát skupiny vyprší koncem června 2010. Expertům bude předsedat vrchní ředitel Evropské komise pro zemědělství, Francouz Luc Demarty. Dalšími členy budou zástupci všech národních vlád. S účastí nevládních organizací se zatím nepočítá, nicméně podle vyjádření Evropské komise budou v případě potřeby konzultovány a požádány o vystoupení. O podrobnostech fungování této skupiny není však ještě rozhodnuto. Rozhodně však nelze od této skupiny očekávat rychlé návrhy řešení. Cílem skupiny nebude ani přehodnocovat závěry zdravotní prověrky SZP.
Seznam témat, kterými se expertní skupina bude zabývat, je stále ještě otevřený. S ohledem na současnou krizi však budou experti pracovat na vytvoření regulačního rámce, který by měl stabilizovat trh a příjmy producentů a také zlepšit transparentnost na trhu (ceny, marže). S určitostí bude diskutováno následující:
- smluvní vztahy mezi producenty mléka a mlékárnami s cílem nastolit lepší rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu s mléčnými výrobky,
- možnosti posílení vyjednávací pozice producentů mléka (tj. nenechat mlékárny diktovat producentům cenu mléka, ale pomoci vybudovat mezioborové organizace),
- ponechání nebo ne současných nástrojů řízení trhu,
- získávání spolehlivých informací o trzích a výrobcích (kvalita, zdraví a označování),
- zvýšení konkurenceschopnosti v sektoru, a to cestou inovací a výzkumu,
- možnost zavedení termínových obchodů s mléčnými výrobky,
- analýza mléčných politik v zemích mimo EU.
Výsledky práce na jednotlivých tématech by měly být odevzdávány v písemné podobě v pravidelných intervalech. Konečná zpráva s politickými doporučeními by měla vyjít na konci června 2010.
 
Ve svém projevu pak M. Fisher-Boelová zopakovala, že výsledky zdravotní prověrky SZP nehodlá měnit (tudíž nepřipadá v úvahu jakákoliv zásadní diskuze o přehodnocení kvót), a sama si pochválila opatření, která Evropská komise doposud zavedla, aby bojovala s nízkými cenami. Blízkou budoucnost pak vidí pozitivně, neboť v posledních týdnech byl zaznamenán určitý nárůst cen průmyslových výrobků na evropském i světovém trhu. Komisařka byla značně kritická k nedávným radikálním protestům farmářů v některých zemích EU a prohlásila, že se cítí být zahanbená při návštěvách třetích zemí, kde v televizi s pohrdáním ukazují záběry evropských farmářů vylévajících mléko na pole zatímco jinde ve světě lidé trpí hlady. V neposlední řadě bylo řečeno, že nelze počítat s dalšími finančními injekcemi ze strany EU. Jediné řešení by bylo požádat členské státy o navýšení jejich odvodů do bruselského rozpočtu nebo ubrat na přímých platbách jiným zemědělcům. Ani jeden z těchto návrhů však není realistický.
 
Co už však paní komisařka neřekla, je skutečnost, že i když se např. ceny másla v poslední době zvedly o 10%, ceny mléka se po velkém poklesu (30% v meziročním porovnání) na historická minima (průměrná cena mléka je srovnatelná s rokem 1992) prakticky několik měsíců nehýbají. Producenti tedy nějaké zvýšení ceny másla na platnách za mléko vůbec nepoznají. Politici už začali chápat, že extrémní výdělky obchodníků a některých zpracovatelů, jdou na úkor producentů.
 
Další zásadní vývoj můžeme očekávat po 19. říjnu, kdy Evropská komise předloží návrhy krátkodobých řešení krize. Očekává se, že ministři schválí bez velkých obtíží alespoň některé z nich. V prvé řadě prodloužení doby intervenčních nákupů másla a sušeného mléka (Evropský parlament vydal souhlasné stanovisko), v řadě druhé navýšení možnosti finanční pomoci „de minimis“ na 15.000 EUR za dobu tří let pro všechny zemědělce (tedy nejen producenty mléka). Tyto peníze se však budou muset najít v domácích rozpočtech vlád, a to u některých zemí určitě nebude možné vzhledem k hlubokým rozpočtovým deficitům. Zatřetí Evropská komise požádá o rozšíření svých pravomocí tak, aby mohla rychleji rozhodovat o dočasných krizových opatřeních v případě nerovnováhy na trhu.
Někteří ministři jistě požádají o navýšení intervenčních cen. Ta současná totiž zaručuje cenu mléka někde na úrovni 18 eurocentů za litr mléka. A to je hluboko pod výrobními náklady velké části producentů mléka v Unii.
Očekává se ale také diskuze nad návrhem změny fungování kvótového režimu tak, že se národním vládám umožní ukládat systematicky penále za překročení individuální kvóty každého producenta, a to i v případě, že daný stát nepřekročí svoji národní kvótu. Dále pak bude navrženo vykupovat část kvóty od producentů do národní rezervy. Takto (za peníze domácích daňových poplatníků) vykoupená část kvóty by se nepočítala při konečném hodnocení kvótového roku, tzn. že by nastala větší pravděpodobnost výběru penále od producentů mléka. Takto získané peníze by šly do národního fondu na podporu restrukturalizace sektoru.
 
A reakce nevládních organizací? Dala by se shrnout slovy „zklamání“ nebo „stav nejvyšší nouze“. Uvedu příkladem jen jednu. Copa-Cogeca je zklamána neschopností politiků přijmout další účinná opatření na řešení vleklé krize. Copa-Cogeca ovšem plně podpořila deklaraci dvaceti ministrů zemědělství a je připravena podílet se na přípravě budoucích pravidel ochrany trhu. Je si vědoma, že řešení současné krize musí přijít od trhu, ale zároveň volá po nasazení všech dostupných nástrojů řízení trhu, dočasné navýšení intervenčních cen, znovuzavedení podporované spotřeby másla pro potravinářské a humanitární potřeby a podporu finanční hotovosti farmářů ze strany EU a národních vlád. To by mělo vyřešit akutní propad cen. Stále je zmiňována potřeba chránit trh EU před nestandardními dovozy ze třetích zemí, a také před velkými cenovými výkyvy. Na rozdíl od Evropského mléčného výboru však Copa-Cogeca mléčnou stávku nepodporuje a již dříve se vyslovila pro konec kvót v roce 2015.
 
Krátce řečeno na závěr: není kouře bez ohýnku. Protestní akce v některých zemích mediálně zabraly natolik, že většina ministrů si uvědomuje bezprecedentní situaci producentů mléka a začíná hasit. Evropská komise však zůstává neoblomná, i když ji začíná hořet půda pod nohama. Všudypřítomný otravný kouř rozděluje zemědělskou veřejnost v mnoha zemích, ale zástupci evropských mlékáren ze svých bunkrů radí Evropské komisi nic nedělat a vyčkat, až se oheň sám uhasí a spotřebitelé naleznou cestu zpět do svých peněženek. Nic nového pod sluncem. Jen to, že Evropský mléčný výbor slibuje zahájit v následujících dnech nefalšovanou „mléčnou válku“.
 
 
Tiskové prohlášení Copa-Cogeca
Tisková konference švédského předsednictví po skončení oběda
Tisková zpráva Evropské komise o založení Skupiny na vysoké úrovni pro budoucnost mléčného sektoru
Proslov eurokomisařky pro zemědělství M. Fisher-Boelové k ministrů zemědělství zení EU

Demonstrace Brusel 2  Demonstrace Brusel



Demonstrace Brusel 3

Publikováno: 6. 10. 2009
Počet přečtení: 19187×
 
 
Reklama
Sano 2019
face
AKCENTA CZ - zahraniční měny a platby
Ambiente restaurace - Čestr