Dražší ochrana vod před dusičnany

Evropská komise totiž požaduje, aby Česká republika prodloužila minimální skladovací kapacitu pro všechny typy statkových hnojiv na šest měsíců. Zemědělci by proto měli do roku 2014 vybudovat nové či rekonstruovat současné sklady hnoje, močůvky a kejdy. Návrh nařízení, které kvůli splnění tzv. nitrátové směrnice EK vypracovalo ministerstvo životního prostředí, v pondělí projedná vláda.

Podle původních plánů měla stavba a rekonstrukce skladovacích kapacit v takzvaných zranitelných oblastech stát zhruba 1,16 miliardy korun, přičemž se počítalo, že tyto prostředky postačí na šestiměsíční produkci hnoje, čtyřměsíční produkci kejdy a tříměsíční produkci močůvky. Evropská komise ale tyto kapacity považuje v klimatických podmínkách ČR za nedostatečné a doporučila Česku jejich sjednocení u všech druhů statkových hnojiv na šest měsíců. EK navíc nově požaduje, aby Česká republika měla i tříměsíční kapacitu pro skladování hnoje před jeho uložením na zemědělskou půdu.
Kvůli změně požadavku na skladovací kapacity pro statková hnojiva bude podle ministerstva potřeba nově dobudovat nebo rekonstruovat sklady pro hnůj v objemu 1,036 milionu metrů krychlových, pro kejdu 437 500 metrů krychlových a pro močůvku 310 900 metrů krychlových, což představuje navýšení nákladů o zhruba 3,44 miliardy korun oproti současnému stavu. Celkové investiční náklady by po přijetí tohoto nařízení vzrostly z původně plánovaných 1,16 miliardy korun na 4,6 miliardy korun.
MŽP navrhuje, aby termín na zvýšení skladovací kapacity statkových hnojiv byl stanoven na rok 2014. V dotačním programu, který je v letech 2007 až 2013 zaměřený na modernizaci zemědělských podniků, jsou projekty výstavby skladů pro statkové hnojiva ve zranitelných oblastech při přiznávání dotací bodově zvýhodněny.
Zranitelné oblasti, ve kterých platí pro zemědělce kvůli ochraně vod před dusičnany některá omezení týkající se například použití hnojiv, v České republice zabírají zhruba polovinu z celkové výměry zemědělské půdy. Z orné půdy tyto oblasti tvoří 58 procent. Rolníci v těchto územích například nesmí hnojit v některých obdobích a mohou na obhospodařované půdě aplikovat jen limitované množství dusíku.